Repertoár České komorní filharmonie 

 Koncerty ČKF na toto téma a provázené průvodním slovem dirigenta Vojtěcha Spurného, by měly být též připomenutím toho, jak opatrně je třeba nakládat s termínem „Mozartův předchůdce“ - ukázat, že hudba a osobnost Wolfganga Amadea Mozarta nevisí ve vzduchoprázdnu, ale je pevně zakotvena v určité historické době.

Připomenutí vztahů W. A. Mozarta a mnohých českých skladatelů 18.století je    určitě zajímavým a ne zcela běžným pohledem na vývoj hudby tohoto období . Vzdává zároveň hold českým skladatelům, o jejichž významu pro evropskou hudbu 18. století tehdy nikdo nepochyboval, naopak byli považováni za evropskou špičku hudebního života 18 století..  A Mozart žil tu dobu, naslouchal a vstřebával hudbu ostatních autorů, byl stejně nedílnou součástí tehdejšího hudebního světa jako jeho čeští kolegové, přátelé a současníci.

Mezi přátele či osobnosti se kterými se W.A. Mozart stýkal na svých cestách Evropu patří:

Josef Mysliveček 
Otec a syn Mozartové se s ním seznámili v roce 1770 v Bologni: „Je to čestný muž a navázali jsme s ním opravdové přátelství“ – píše L.Mozart do Salzburku. Později navštívil W.A.Mozart Myslivečka v mnichovské nemocnici, kde se léčil po úrazu, jehož následky komplikovala syfilis, kterou trpěl. Návštěva vyvolala u Wolfganga bouři emocí a jen strach Leopolda Mozarta z nákazy může objasnit, proč se v této době vyjadřuje o Myslivečkovi tak nepřátelsky: „Zavinil si vše svým hnusným životem“ – píše synovi. Upřímný Mysliveček však chtěl v dané situaci přenechat Wolfgangovi jednu ze svých operních objednávek a dal mu i důležité doporučující dopisy. V tvorbě W.A.Mozarta nalezneme jeho vliv zvláště v ranných symfoniích a italských operách.Wolfgang si cenil i Myslivečkových klavírních sonáty: „ Hrál jsem je v Mnichově, musejí se každému líbit“ – píše sestře, které též doporučuje, aby se je naučila zpaměti.

František Xaver Dušek
Dušek zakladatel české klavírní školy a uznávaný pražský skladatel, se s rodinou Mozartových seznámil prostřednictvím své ženy Josefíny - pěvkyně, která v roce 1777 přijela do Salzburku navštívit svého dědečka, salzburského starostu. Mezi Mozartem a Josefínou se zrodilo srdečné přátelství, stvrzené třemi áriemi, které pro ni napsal a nepokazil ho ani velmi kritický tón otce Leopolda, který se o pěveckých i lidských kvalitách paní Duškové často vyjadřoval s despektem. Duškovým Mozart vděčí za pozvání do Prahy, za azyl na Bertramce, za vřelé přijetí obou oper psaných pro Prahu a nakonec i za oddané pěstování mozartovského kultu (Josefina zpívala na každém koncertě alespoň jednu Mozartovu árii). F.X.Dušek vychoval řadu žáků, kteří vynikali jako mozartovští interpreti. Duškův vliv v Mozartově tvorbě nenajdeme – možná je to tím, že většina symfonií a komorní hudby pochází z 60. let 18. stol., tedy z doby Mozartova mládí. Přesto lze Duška řadit k Mozartovým předchůdcům.

Jan Křtitel Vaňhal
I s tímto skladatelem pojily Mozarta přátelské styky. Oba působili ve Vídni, oba přispěli k rozvoji vrcholného klasického slohu. Vaňhalovy symfonie a skladby pro housle byly ve své době považovány za dokonalé a byly velice oblíbené. V roce 1777 hrál Mozart Vaňhalův Koncert B-dur v Augsburku a měl „veliký úspěch“, jak píše domů. Později, koncem 80.let se sešel s Vaňhalem jako hráč smyčcového kvarteta, které pořádalo pravidelné koncerty. Vaňhal jako skladatel „Sturm und Drang“ stylu měl, zvláště jeho subjektivně zabarvené mollové symfonie, vliv nejen na Mozarta, zejména v 70. letech 18.století, ale i na další autory vídeňského okruhu. Vaňhal může být považován spolu s Haydnem za tvůrce symfonie. Jeho skladby lze nalézt ve všech evropských archivech. 

 Je známé i Mozartovo nadšení pro Jiřího Antonína Bendu, se kterým se sice osobně nikdy nesetkal, ale vážil si velmi jeho tvorby:, J.A.Benda zkomponoval dva melodramy „Medea“ a „Ariadna na Naxu“ .S Těmito díly se Mozart setkal na své cestě Evropou v roce 1777 a velmi ho nadchly. Domů píše: „...byl vždy mým miláčkem mezi luteránskými kapelníky...obě jeho díla mám tak rád, že jejich partitury vozím stále s sebou“. Bendovy melodramy inspirovaly např.Mozarta k napsání operního fragmentu Zaide.

 

Leopold Koželuh
Byl žák F.X.Duška a patří spíše mezi Mozartovy umělecké rivaly. Slavná slepá klavíristka té doby Theresia Paradies byla žákyní L.Koželuha, který pro ni napsal několik klavírních koncertů. W.A.Mozart si této umělkyně také velmi vážil a napsal pro ni na objednávku Koncert pro klavír KV 450. T.Paradies interpretovala, kromě jiných autorů, též hojně klavírní dílo J.Haydn.

 

Pavel a Antonín Vraničtí 
se naopak s Mozartem velmi dobře znali a patřili mezi jeho pčátele, vždyť také bylo přítomni domácích zkoušek na Mozartovu operu Cosi van tuti.